Kam z Malagy
vyrazit na kole.
Costa del Sol není jen pláž. Od domácího stoupání nad městem přes bílé vesnice a profesionální stoupáky až po gravel v roklích — základna 10 minut od letiště tě dostane k terénu pro každou formu. Tady je výběr okruhů, které jezdíme my.
💧 0.2 mm
💧 0.4 mm
💧 0.1 mm
—
💧 0.5 mm
Denní max/min teplota, nejsilnější vítr (km/h) a srážky. Orientační — před výjezdem si ověř aktuální předpověď.
Pobřeží — Rincón de la Victoria
Nejjednodušší den v katalogu a přesto stojí za to. Vyrazíš od zázemí na východ, napojíš se na souvislý pobřežní carril bici a valíš podél moře do Rincónu de la Victoria. Odsud pokračuje Vía Verde — bývalá železnice proměněná v klidnou cyklostezku s tunely a výhledy na útesy. Žádné vážné stoupání, žádný stres z aut, jen moře po pravé ruce a kafe na promenádě. Ideální první den po příletu na rozhýbání nohou, nebo regenerace mezi kopcovitými dny. Terral sem navíc většinou nedosáhne — když je vnitrozemí v jednom ohni, tady fouká od moře.
Puerto del León přes Olías
Alternativa ke klasickému Puerto del León — místo hlavní silnice z centra jedeš přes El Palo a napojíš se na horské silničky přes vesnici Olías. Odměnou je 'Muro de Olías', krátká ale brutální zeď kolem 14 %, po které se plný výjezd na sedlo (929 m) zdá skoro odpočinkový. Nahoře čeká Fuente de la Reina a venta na kávu. Souvislé serpentiny ve stínu borovic, výhledy zpátky na moře a minimum aut — přesně ten typ jízdy, kvůli které se do Malagy jezdí. Zpět se snese pohodovým sjezdem po A-7000.
Montes de Málaga — Puerto del León
Královna domácích okruhů. Vyjedeš z Málagy po A-7000 do přírodního parku Montes de Málaga, vyšplháš na Puerto del León (929 m), ale místo návratu pokračuješ po hřebeni přes Colmenar a Casabermeju — a nasbíráš přes 2 000 m. Souvislé serpentiny, borovice, výhledy na obě strany hřebene a venty na kávu přesně tam, kde je potřebuješ. Není to sprint, je to poctivý dlouhý den v sedle, po kterém máš pocit, že jsi v Andalusii fakt jel. Balcón de los Montes v Colmenaru je ta správná zastávka před finálním sjezdem domů.
Axarquía — balkónové vesnice a Comares
Východně od Malagy začíná Axarquía — kraj bílých vesnic přilepených na hřebeny. Jízda je tu o krátkých, ale prudkých výjezdech mezi vesnicemi jako Comares (nejvýš položená vesnice okruhu, 703 m) nebo Almáchar. Rampy klidně přes 15 %, silnice úzké a prázdné, mezi nimi vinice, pomeranče a balkónové výhledy do údolí až k moři. Není to o jednom dlouhém stoupání, ale o desítce krátkých úderů — na konci dne máš v nohou přes 1 800 m, aniž bys vyjel jediný 'velký' kopec. Kafe na náměstí v Comares s výhledem do údolí je odměna, kterou si zapamatuješ.
El Chorro & údolí Guadalhorce
Nejmírnější profil z dlouhých okruhů. Vyrazíš západní Málagou do zemědělského údolí Guadalhorce a míříš proti proudu řeky přes Cártamu a Áloru až k El Chorru — místu se slavným Caminito del Rey a dramatickými vápencovými soutěskami. Cesta je o délce a rytmu, ne o strmosti; ideální pro pěkný vytrvalý den v sedle s odměnou v podobě jedné z nejfotogeničtějších kulis Andalusie. Vlak C-2 z El Chorra je pohodlný bail-out, kdyby došly nohy.
El Chorro & jezera — okruh s vyhlídkovou restaurací
Okruhová a náročnější sestra údolní trasy k El Chorru. Z Málagy najedeš do zemědělského údolí Guadalhorce a proti proudu řeky míříš přes Cártamu a Áloru až k jezerům a přehradám Guadalhorce a slavnému El Chorru s Caminito del Rey. Nad přehradami se dá zastavit s výhledem na jezera — parádní místo na oddech i foto. Jel jsem to hodně v klidu (IF 0,65), ale nenech se zmást: návrat je kopcovitý. Přijde pár krátkých, ale hodně prudkých úseků — nejtěžší zeď kolem km 86, zhruba 2 km v průměru přes 11 % a přes dvě stě metrů nastoupání, přesně když máš v nohách přes sto kilometrů. Přidej pár krátkých sjízdných šotolinových pásů přes cestu — nic vážného, ale počítej s nimi. Odměnou je 130 km a 2282 m andaluské krajiny s vápencovými soutěskami a modří jezer. Pozor na polední horko v údolí; bail-out nabízí vlak C-2 z El Chorra.
Zafarraya — přes Boquete do hor
Velká klasika Axarquíe. Táhlý, rovnoměrný výstup přes Boquete de Zafarraya (917 m) na náhorní plošinu, kde silnice projede skalní branou na hranici provincie s Granadou. Není to o procentech, ale o délce a rytmu — dlouhý den, který si musíš rozložit. Nahoře jiný svět: větrná plošina, políčka, jiné světlo. Dolů pak dlouhý sjezd zpátky k moři a návrat po pobřeží. Den, po kterém víš, že jsi v Andalusii fakt jel.
Bacalao — Benamocarra a Iznate
Klidný okruh, kterému místní říkají 'Bacalao'. Vede podhůřím Axarquíe přes vesnice Benamocarra a Iznate — mezi pomeranči, olivami a vinicemi, po silničkách, kde potkáš spíš traktor než auto. Žádný velký kopec, jen příjemné vlnění krajinou a kafe na náměstí v půlce. Ideální den, kdy nechceš sbírat metry, ale nechceš jen viset u moře. Zpátky se vracíš pohodovým pobřežím.
El Torcal a Antequera
Výjezd na El Torcal je jedno z nejvýraznějších stoupání provincie — 10,6 km, na jižní straně z Villanuevy de la Concepción až na 1 224 m, nejvýš v celém katalogu tras. Nahoře surreálná krajina zvětralých vápencových věží. Cesta vede přes historickou Antequeru, kolem soutěsek a políček. Je to horský den bez moře, zato s nejčistším asfaltem a výhledy do celé kotliny. Odměnou je káva v Antequeře a dlouhý sjezd zpátky údolím.
Vertikální vinice — Cútar, El Borge, Almáchar
Vinařské srdce Axarquíe, kde se silnice lepí přímo do svahů s hrozny. Okruh spojuje Cútar, El Borge a Almáchar — vesnice proslulé rozinkami a sladkým vínem — přes sérii krátkých, ale brutálních výjezdů. Vrcholem je 'Zeď Almácharu': 4,7 km s průměrem 9 % a špičkami ke 14 %. Není tu jeden velký kopec, ale desítka úderů, po kterých máš přes 2 000 m. Odměna: prázdné silnice, výhledy do údolí a víno, které tady dělají od Maurů.
Bílé vesnice — Frigiliana a Cómpeta
Východ provincie je podceněný poklad. Tenhle dlouhý okruh spojuje nejhezčí bílé vesnice — Frigilianu přilepenou na svah, horskou Cómpetu — a využívá N-340 za Marem, která je díky souběžné dálnici A-7 skoro prázdná. Úseky bez aut, výhledy na moře i na Sierra Almijara, a kafe v úzkých bílých uličkách Frigiliany. Je to o délce a atmosféře víc než o metrech; ideální dlouhý pohodový den, kdy chceš vidět kus Andalusie z kola.
Marbella, Ojén a Monda
Západní část provincie nabízí jiný charakter — horské silničky nad Marbellou, kde se za pár kilometrů dostaneš z betonu pobřeží do ticha Sierra Blanca. Okruh vede přes vnitrozemské vesnice Monda a Ojén, s výhledy střídavě na moře a na hory. Není to o extrémních rampách, ale o příjemném horském rytmu a kontrastu mezi lesklým pobřežím a klidným vnitrozemím. Kafe na náměstí v Ojénu s panoramatem Costa del Sol je odměna.
Ronda — královská etapa přes Serranía de Ronda
Ronda je jedno z nejkrásnějších měst Andalusie — historické centrum posazené nad hlubokou soutěskou El Tajo — a cesta k němu je stejně velkolepá. Klasika startuje na pobřeží v San Pedro de Alcántara a stoupá po dramatické A-397 přes Puerto del Madroñal: zhruba 20 km táhlého výjezdu s výhledy zpět na Costa del Sol. Z Rondy pokračuje okruh do ticha Serraníe de Ronda — El Burgo, Yunquera, Alozaina — přes nejvyšší bod dne Puerto del Viento (1121 m), pak dolů přes Guaro a Monda zpět k moři. Je to velký den: 144 km, 2767 m a čtyři průsmyky. Odměnou je jedno z nejkrásnějších měst regionu v půlce trasy a horská krajina, kterou z pobřeží nečekáš. Z naší základny v Málaze je to od moře na západ (Marbella/San Pedro) ještě kus navíc — buď transfer, nebo den na Costa del Sol.
Puerto del Sol a Alfarnate
Nejtěžší den v katalogu a zároveň jeden z nejhezčích. Spojuje tři průsmyky — Puerto del Sol (1 085 m), Alfarnate a Puerto del León — po silnicích, o kterých se říká '21 zatáček a skoro nula aut'. Táhlá, rovnoměrná stoupání náhorními plošinami Axarquíe, historická Venta de Alfarnate na oběd, a pak dlouhý návrat přes domácí Puerto del León. 169 km, přes 3 000 m — den, po kterém budeš spát jako dřevo. Rozlož síly a ber vodu.
Chceš svoje kolo
ready v Malaze?
Napiš nám, kdy plánuješ přijet a jak jezdíš. Doporučíme trasy podle tvojí formy a kolo ti připravíme, ať po příletu jen sedneš a jedeš.